Výpočet ceny advokáta a

Podrobnosti

  Ze zákona o advokacii a Pravidel profesionální etiky a soutěže advokátů České republiky (tzv. Etický kodex) vyplývá pro advokáty poměrně přísná povinnost mlčenlivosti ve vztahu k informacím, které se týkají klientů. Díky tomu samozřejmě není umožněno advokátům informovat širokou veřejnost mj. o cenách (odměnách) za advokátem poskytované právní služby v konkrétních případech. Základním předpisem regulujícím ceny za služby advokátů je vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů (advokátní tarif). Dle advokátního tarifu může být cena za služby (tzv. odměna advokáta) určena jako tzv. mimosmluvní odměna, jejíž sazby jsou obsaženy v § 7 advokátního tarifu, nebo může dojít ke sjednání tzv. odměny smluvní. Tato smluvní odměna je sjednávána zejména s ohledem na:

• Hodinová sazba - celková odměna se vypočte jako násobek sjednané hodinové sazby a počtu hodin (hodinová sazba x počet hodin) strávených při poskytování právních služeb příslušnému klientovi. Tento typ odměny je při advokátní praxi asi jedním z nejčastějších, neboť i při nově navazovaných vztazích mezi advokátem a klientem je výše odměny poměrně snadno určitelná, oboustranně srozumitelná a prokazatelná. Výše hodinové sazby je stanovena dle výše uvedených kritérií vždy pro konkrétní kauzu. Advokátní kancelář Volf & Zýka požívá u své klientely velké spokojenosti při sjednávání výše uvedených hodinových sazeb.
• Paušální měsíční sazba - odměna advokátní kanceláři je stanovena paušální částkou za každý měsíc. Měsíční paušální částka vychází z hodinové sazby advokátní kanceláře násobené v dobré víře odhadnutým počtem hodin právních služeb za měsíc (hodinová sazba x odhadnutý počet hodin) a je sjednávána mezi klientem a advokátem předem. Pomocí tohoto typu smluvní odměny mohou zejména obchodní společnosti dlouhodobě dopředu plánovat výši výdajů za právní služby, navíc v případě většího rozsahu předpokládaných hodin právních služeb dosáhnout značných úspor.
• Paušální částka za právní službu (fee per service) - používá se v případě jednorázových transakcí, které vyžadují komplexní právní služby různého druhu. Odměna je stanovena paušální částkou za "vyřízení věci".
• Podíl na hodnotě věci - odměna je stanovena smluveným podílem na hodnotě věci či jiného předmětu právních vztahů. Jedná se buď o variantu odměny uvedené pod bodem 3 užívanou v případech, kdy lze snadno zjistit či odhadnout hodnotu věci (např. odměna za kompletní právní servis související s převodem vlastnictví k nemovitosti, stanovená určitým procentem z celkové ceny nemovitosti), či variantu odměny uvedené pod bodem 1, kdy se stanoví výše odměny za tzv. jeden úkon právní služby a celková odměna advokáta je poté násobkem počtu vykonaných úkonů a sjednané odměny za jeden takovýto úkon vycházející z hodnoty věci (počet úkonů x sjednaná odměna za 1 úkon).
• Advokátní tarif - odměna může být samozřejmě byť i s drobnými odchylkami stanovena odkazem na advokátní tarif (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění), jehož ustanovení o mimosmluvní odměně se pro vztah mezi klientem a advokátem použijí, není-li mezi nimi sjednána odměna smluvní. Celková odměna se poté vypočte jako násobek odměny za jeden tzv. úkon právní služby a počtu jednotlivých úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal (odměna za jeden úkon právní služby x počet úkonů). Odměna za jeden úkon právní služby se vypočte z tzv. tarifní hodnoty, za kterou se v zásadě považuje výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva a jejich příslušenství (úroků, poplatků z prodlení atd.) v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká. Počet úkonů právní služby závisí na složitosti právní kauzy - za úkon právní služby se považuje například:
• Paušální částka za zastupování klienta advokátem v občanském soudním řízení - jde opět o odměnu stanovenou vyhláškou Ministerstva spravedlnosti, konkrétně vyhláškou č. 484/2000 Sb., v platném znění, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení. Jak vyplývá již ze samotného názvu vyhlášky, tato se používá při civilních kauzách řešených před soudem. Náklady řízení (včetně nákladů právního zastoupení) si platí průběžně každá strana sama, v rámci náhrady nákladů však strana, která v soudním řízení neměla úspěch, nakonec hradí veškeré náklady straně vítězné. Celková odměna se v těchto případech stanoví dle jednoduchého algoritmu stanoveného v této vyhlášce, každá ze stran tak již má předem představu o nákladech řízení, které bude nucena v případě svého neúspěchu ve věci hradit. Smluvní odměna mezi klientem a advokátem může být stanovena i odkazem na tuto vyhlášku.

Smluvní odměna může být mezi klientem a advokátem sjednána různými způsoby. Konkrétní zvolená varianta, která nejlépe vyhovuje potřebám a přáním klienta je specifikována v uzavírané Smlouvě o poskytování právních služeb. Klient má samozřejmě vždy možnost se s touto variantou seznámit předem, uváděné varianty lze i kombinovat. Nejčastěji uzavírané typy smluvních odměn jsou specifikovány níže: Kromě výše uvedených odměn má každý advokát nárok na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie; hrazení některých těchto hotových výdajů lze běžně dohodnout prostřednictvím paušální částky.